Hvězdná džungle galaxie


 REN DHARK 1
 Hvězdná džungle galaxie
 Kurt Brand
 
 Mladý, ramenatý muž s plavými vlasy se legitimoval u hlavní přechodové komory kosmického torpédoborce T-66. Když ho spatřil službu konající důstojnik navlečený do modrobílé uniformy, nedbale mu pokynul.
 „Můžete jít klidně dál, Dharku," pronesl přátelsky a zrakem zaletěl směrem ke gigantickému kosmodromu Cent Field, kde se na jeho druhém konci jako obří věž tyčila k safírově modré obloze téměř osm set metrů vysoká kosmická loď šloužící pro přepravu kolonistů. „Také bych se rád zúčastnil támhleté partie naproti," podotkl malomyslně. „GALAXY by byla pro mě to pravé..."
 Ren Dhark, jeden z nejmladších důstojniků obří kosmické lodi, která právě držela rekord ohledně svých rozměrů, se na něj ostře zahleděl. „Měl jsem štěstí," řekl a pokrčil rameny. Takovéto téma,mu nebylo příliš vhod. Mohl snad za to, že jeho otec Sam Dhark byl velitelem na největší z osadnických lodí? Při zkouškách byl hodnocen jako jeden z nejlepších a nikdo mu při nich nehrál do ruky, ani Sam Dhark ne - nejzkušenější pozemský kosmický komodor a zároveň ...jeho otec.
 „Je Ewin Poull na palubě?" zeptal se Ren Dhark. 
 „Jasně, ve své kabině. Hodlá odletět, šlechtí se."
 „Dík." Dharkovy oči vesele zasvítily a ubraly výrazné bradě a lehce zahnutému nosu něco z jejich strohé smělosti.
 Vešel do torpédoborce a procházel hlavní palubou, která se táhla téměř po celé osindesátimetrové délce lodi - od přídi až na záď.
 V zadní třetině torpédoborce se nacházely kabiny důstojníků. Maličký příbytek Ewina Poullse ležel těsně vedle hlavního velitelského stanoviště, situovaného přímo do středu lodi.
 Ren Dhark prošel asi polovičku cesty, když za sebou zaslechl volání. Než se stačil otočit, uslyšel, jak se s hlasitým třeskotem uzavřel příklop hlavní přechodové komory, kterým právě před chvílí vešel do nitra lodi. Ve stejném okamžiku začaly houkat sirény, s ohlušivým hřměním naskočily plazmové motory a loď se rozechvěla.
 Z reproduktorů se ozývalo: „Poplašný start! Poplašný start!"
 Dveře jednotlivých kabin se rozlétly. Na palubu vybíhali důstojníci a spěchali na svá místa. Také Ewin Poull, Dharkův přítel byl mezi nimi.
 „Nemám páru, co se vlastně děje!"křikl na Dharka a proběhl kolem něj k velitelskému můstku.
 Motory se rozběhly na plný výkon. Plazmové vstřikování vyvolávalo takový hluk, že nebylo slyšet vlaslního slova.
 Po palubě se rozlilo červené světlo. Chvění T-66 zesílilo. Ren Dhark se rozhlédl kolem sebe. V celé chodbě zůstal jen on sám. T-66 už mohl těžko upustit. Pomalu si to namířil k velitelské sekci. Jako příslušník civilního kosmického loďstva se měl okamžitě ohlásit u velitele torpédoborce.
 Pokládal za velkou smůlu, že se musel přimotat rovnou k poplachovému cvičení. Jen jedno ho nutilo k zamyšlení: plazmové motory byly zapnuty v neobvyklém spěchu. Zatížení, které v takovém případě muselo nutně nastat, mohlo za určitých okolností zničit i celý motor.
 Z rozhovorů s příslušníky kosmické flotily dobře věděl, že se ve flotile klade velký důraz na to, aby se tak drahá zařízení zbytečně nepřetěžovala.
 Když stanul u vchodu do centrály zbraňových systémů, T-66 se zvedl.
 Přetížení ho tlačilo do kolen. Ale tvrdý výcvik mu pomohl, aby pokračoval v cestě. Měl sice potíže zvednout ruku a dotknout se dveřního spínače, ale jeho pohyby nebyly o nic pomalejší než obvykle. Dveře sklouzly stranou. Hluk v centrále nebyl o nic slabší než na chodbě.
 Ren Dhark nevěřil svým uším, když z reproduktorů zachrčelo: Obě kosmické lodi se přiblížily na tři milióny kilometrů ke dráze planety Pluto. Zatím dosáhly 0,6 rychlosti světla, ale jejich rychlost neustále roste. Neznámé lodi na naše signály neodpovídají!
 Radarová stanice Pluto volá Vrchní velitelství Flotily. Proslrn, odpovězte! Ren Dhark stál jako opařený.
 Pochopil, že T-66 neodstartoval ke cvičenému letu. 
 Ke sluneční soustavě se v těchto minutách blíží nemámě kosmické lodi.
 Už po desetiletí počítalo lidstvo při letech mezi hvězdami s takovým setkáním, ale nikde nenašli ani stopu cizí inteligence.
 A teď tu cizinci jsou! 
 Přicházejí s mírovými úmysly?
 Ta otázka bude brzy zodpovězena - jakmile se torpédoborec, rychlý křižník a Pozemské oddíly pokusí navázat kontakt s neznámým letícím objektem.
 „K čertu, co tu děláte?" Jeden z důstojníků v centrále si ho všiml a současně s otázkou ho i poznal. „Rychle, Dharku, převezmete vysílačku, když už se zúčastňujete našeho výletu. Pendere, vy si vezměte na starost navigaci!"
 Muž, který seděl u velké vysílačky, beze slova vstal, prošel přes celou místnost a usadil se u navigačního pultu.
 Ren se spustil do křesla před opuštěnou vysílačkou.
 Torpédové svazy Té římská pět, sedm, devět a deset přepnout na vlnu Antigona - dvě! Ekka-23,6! Ukazatel na sedm, rozdělovač na Antigonu-dvě! Jasné?"
 Za tuhle informaci mu byl Dhark vděčný. Kódy Flotily byly jiné, než jaké se používaly u civilních kosmických lodí. Ale zařízení, před kterým seděl, znal. Několik hmatů na tlačítka a ladící ovladače: dostal se na požadovanou frekvenci. Vrchní velitelství Flotily se opět ozvalo.
 Propojit počítač s příjmem. Nařfzenl pro velitele Té římská pět, sedm, devět a deset. Potvrďte!
 Ren Dhark propojil suprasenzoricky řízený počítač s obřím přijímačem torpédoboree. Pak stiskl spínač a desetisekundové volání bylo odesláno na Vrchní velitelství. „Vypadají pěkně nervózně..." křikl jeden důstojník.
 My také, proběhlo Renu Dharkovi hlavou. Ani si nevšiml, že si ho velitel torpédoborce několikrát změřil zkoumavým pohledem.
 Počítač zahájil činnost. Vyplivl pás fólie, který si velitel okamžitě prohlédl. Současně začal pracovat i korektor kursu. Celý svazek, ke kterěmu patřil i T-66, změnil ve stejném okamžiku směr, zrychlil a řítil se na plný výkon motorů k místu, kde musel narazit na neznámé lodi, jestliže ovšem obě poletí stále stejnou rychlostí a stejným směrem.
 Zde radarová stanice Pluto!Néznámé objekty zrychlily nahodnotu 0,89 světelné rychlosti. Kurs je nezměněn. Svazek A-l7 přešel na kurs ...
 „Tyhle chromé kachny!" vyjekl jeden z důstojníků v centrále. To tvrdé odsouzení bylo spravedlivé. Mnoho důstojníků Flotily nechápalo, proč na zledovatělém Plutu rozmístili jednotky pomalých torpédoborců, místo aby použili modernější a rychlejší lodě strážní služby.
 „Zase jen můžeme poděkovat našim byrokratům z World City!" dal další průchod své nespokojenosti.
 Stejně jako u obchodního loďstva, říkal si Dhark. Také u nás se stále nadává na Hlavní účtárnu, když se nám něco nelíbí!
 Znovu se ohlásilo Ústřední velení Flotily.
 Přepojit na obrazovku! Pozor,